Tato stránka nebyla zkontrolována
„Jest čas, abych opustil domov svůj a šel hledat Boha. Ach, kdo mne zde tak dlouho poutal v klamu?“
Bůh zašeptal: „Já“, ale uši člověka byly uzavřeny.
S dítětem u prsu spícím ležela jeho žena, pokojně dřímajíc na jedné straně lože.
Muž pravil: „Kdo jste vy, kteří jste mne tak dlouho šálili?“
Hlas pravil zase : „Jsou Bůh“, ale on neslyšel.
Dítě zaplakalo ze sna, tulíc se k matce.
Bůh kázal: „Stůj, blázne, neopouštěj domova“, ale on ještě neslyšel.
Bůh vzdechl a zalkal: „Proč se vydává služebník můj hledati mne, opouštěje mne?“
76.
Před chrámem konal se trh. Pršelo od časného jitra a den se chýlil ke konci.
Jasnější nežli všecko veseli davu byl jasný úsměv dívky, jež si koupila za haléř píštalku z palmového listu.
