Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/22

Tato stránka nebyla zkontrolována

se tmí, vítr zháší lampu a mraky zakrývají hvězdy závojem.

Jen klenot na mých prsou září a vydává světlo. Nevím, jak jej ukrýti.


10.

Zanech práce, nevěsto. Slyš, přišel host.

Slyšíš, jak tiše otřásá řetízkem, jenž uzavírá naše dveře?

Hleď, aby kruhy na tvých nohou nehřmotily a aby tvůj krok při setkání nebyl příliš kvapný.

Zanech práce, nevěsto, k večeru přišel host.


Ne, není to strašidelný vítr, nevěsto, nelekej se.

Úplněk svítí v noci dubnové; stíny na dvoře jsou krátké; obloha nad námi je jasná.

Zakryj si tvář závojem, nemůžeš-li jinak, vezmi lampu ke dveřím, bojíš-li se.

Ne, není to strašidelný vítr, nevěsto, nelekej se.


Nepromluv na něho, bojíš-li se; staň stranou u dveří, až se s ním setkáš.