Tato stránka nebyla zkontrolována
Pták lesní volá: „Ne, ach, ne! Písním se nelze naučiti.“
Pták v kleci praví: „Běda mi, neznám písní lesních.“
Jejich láska je mocna touhou, ale nemohou létati křídlo vedle křídla.
Dívají se na sebe mřížemi klece a marno jest jejich přání poznati druh druha.
Roztoužením třepotají křídly a zpívají: „Miláčku, pojď blíže!“
Svobodný pták volá : „Nemohu, bojím se zavřených dveří klece.“
Pták v kleci šeptá: „Žel, křídla má jsou bezmocna a mrtva.“
7.
O matko, mladý princ pojede mimo naše dveře — jak mohu si dnes hleděti práce?
Ukaž mi, jak si mám zaplésti vlasy; řekni mi, jaký si obléci šat.
Proč na mne hledíš tak udiveně, matko?
Vím dobře, že se nepodívá ani jednou do mého okna; vím, že mi v okamžení zmizí
