Tato stránka nebyla zkontrolována
Zapuditi jich nemohu. Volám je a dím: „Pojďte do mé zahrady trhat květiny. Pojďte sem.“
V poledne gong zní ve bráně paláce.
Nevím, proč zanechávají práce své a prodlévají u mého plotu.
Květiny v jejich vlasech jsou bledé a zvadlé; tóny v jejich flétnách unavené.
Zapuditi jich nemohu. Volám je a dím: „Stín pod mými stromy je chladný. Pojďte přátelé.“
V noci cvrčkové hudou v hájích.
Kdo to přichází pomalu ke dveřím mým a jemně klepe?
Nejasně vidím tvář, slova nedí, ticho nebes je kolkolem.
Zapuditi svého mlčelivého hosta nemohu. Hledím tmou v jeho tvář a hodiny snů míjejí.
5.
Není ve mně klidu. Žízním po věcech vzdálených.