Tato stránka byla zkontrolována
Služebník.
Směti držeti tvé malé ruce jako něžná poupata lotusová a navlékati řetízky z květin nad tvé zápěstí; barviti chodidla nohou tvých rudou šťavou lupenů ašokových a slíbati stopu prachu, jež by tam snad zůstala.
Královna.
Prosby tvé jsou vyslyšeny, služebníče můj, budeš zahradníkem mého květného sadu.
2.
„Ach, básníku, večer se blíží, tvůj vlas šediví.
Slyšíš-li ve svém osamělém snění poselství onoho světa?“
„Jest večer,“ řekl básník, „a naslouchám, protože ze vsi by mohl někdo přijíti, třeba že je pozdě.
Dávám pozor, nesetkají-li se mladá bloudící srdce, a neprosí-li dva páry dychtivých očí o hudbu, aby přerušila jejich mlčení a mluvila za ně.
