Než se pustíme do aforismů o jogu, pokusím se promluvili o jedné veliké otázce. na které spočívá pro joginy celá theorie náboženská, Zdá sel že panuje shoda v názoru velikých duchů světa a také to bylo téměř doliázáno badáním ve hmotné přírodě, že jsme výsledkem a projevem jistého absolutního stavu, který je za naším nynějším stavem relativníny a že jdeme vpřed, abychom se zase vrátili do onoho absolutna. Když to připustíme, vzniká otazka. co je lepší, zdali absolutno, anebo tento náš stav? Neschází lidi. kteří se domnívafí. že tento projevovaný stav přítomný je nejvyšším stavem člověka. — Filosolové velikého významu Se domnívají. že jsme projevenými ukázkami nerozlyšovaného jsoucna a že tento náš rozlyšený (dillerencovaný) stav jest vyšší než absolutno. Poněvadž v absolutnu nen'ůže býti žádných vlastností, donmívají se tito myslitelé, že absolutne musí býti stav luposlí. necitnosti. bezžívolnosti a že se můžeme radovali jen ž tohoto života a proto že k němu musíme tnouti. 1)
Ale nejdříve se nmsnue ohlíželi po jiných životních otázkách a řešiti je. Jedno staré řešení života praví, že člověk po smrti zůstane týmž a že jeho dobré stránky s vyloučením stránek zlýchI potrvají věčně. Vyložímc-lí to logicky, znamená, to. že Cílem člověka je svět| že tento svět vynese člověka 0 stupeň výšel aby s vyloučením jeho
