prwnj stanowiště, kde opět gednjm obratem počnau dále hráti, gako na začátku. Králice hragj obyčegně každý rok o letnicjch, a to ne na gednom mjstě, ale před každým domem w dědině, z které pocházegi. Gdauli pak i w bljzké dědiny, dwa ozbrogenj mládencowé ge doprowázegj. Začátek hry se činj u domu Králowa. Prwnj pjseň, kterau pěgj, došedše před čj dům, obsahuge w sobě žádost k hospodáři nebo k hospodyni, by wynesli stolici, na kterau by se králka posaditi mohla. Potom počnau každému w domě zwláště pjsně zpjwati, mužským i ženským. Pjsně Králické gsau weskrz w šestislabičném werši skládané. Za neystaršj p. Vuk Stefanowič pokládá nasledugjcj, kterau Srbowé giž před 500 lety zpjwati měli. An bez toho snadná k rozuměnj, klade se tuto toliko srbsky:
Kralju, svetli kralju!
kralju, svetli kralju, leljo!
Kralice banice!
Kralice Banice!
Kralice Banice, leljo!
Ustaj, te pošetaj. (Wstaň a pocházeg.)
Ustaj to pošetaj,
Ustaj to pošetaj, leljo!
Od dvora do dvora.
