Stránka:Slowanské národnj pjsně 1.djvu/186

Tato stránka nebyla zkontrolována


koni sem dal getele otýpku,
sokolowi dwa bjlé holaubky,
a mým chrtům praužkowanau srnku,
sobě ale nechal hezké děwče.


Nehljdey, že gsem malá.

Djwčino, autlaunká milownice!
milowal bych tě, ale gsi malá.
„Gen mne milug, chciť i welká býti:
ačkoli gsau perličky maličké:
předce nosj se na krku panském;
ačkoli malý pták křepelička,
předc unawj koně i gonáka.“


Zle wyplacená služba.

Dwě se wody tokem přetýkagj,
gedna Sawa, a druhá Morawa.
Sáwa nosj dřjwj a kamenj;
a Morawa kowanau lodičku,
na lodičce bratra a sestřičku;
bratr spj a sestřička wyšjwá.
Sestra bratra gehličkau budila:
„Wstáwey, bratře, w Bělohradě hořj!“
Bratr sestře ze sna odpowjdá:
„Nechť si hořj; nechť si ohněm shořj;
w Bělohradě tři léta sem slaužil,
prwnj léto za zbraň swětlohladkau,
druhá léto za dobrého koně,