v písni Debory (Soud. 518); žalmista k této písni vícekráte přihlíží. Proč není jmenován Efraim a ostatní kmenové, nevíme.
Benjamin, kmen z posledního syna Jakubova, jest na prvém místě uveden: Tu, Benjamîn malý; malým ho zove, že byl nejmladším synem Jakuba, snad i proto, že počet jeho mužstva byl slabší. Jejich vůdce (hebr.); snad proto by měl tento název, že v jeho kraji byla svatyně a že z Benjamina byl první israelský král Saul. Vulg. má o něm: in mentis excessu, v nadšení mysli kráčí Benjamin, v podivení nad Božími skutky.
Kmen Juda jest královský kmen; jejich knížata jsou nejpřednější (dle hebr. velký, hlučný sbor). Zabulon a Neftali byli usazeni na severu Kanaan.
29. Připojuje prosbu, aby mocí svou zasáhl Bůh, a budou jemu podrobení národové přinášeti dary do Jerusaléma. Vyšli, Bože, svou sílu (manda; již dříve vykonal Bůh svou mocí mnoho ve prospěch Israele, žalmista prosí, aby novou silou a mocí to utvrdil upevnil, co pro ně vykonal.
V massor. znění jest perfectum: Ustanovil Bůh tvou sílu, totiž sílu Israele; lépe však dle překladů imperativ.
30. Chrám v Jerusalémě (neb svatostánek 58) jest neb bude i oněm králům národů středem úcty Boží, v něm budou přinášeti Bohu dary a odtud ty dary se budou obětí povznášeti k Bohu (a templo tuo). Dle hebr, bychom spíše vyložili: »Pro ten chrám, protože svatyně v Jerusalémě jest, ať přinášejí dary«.
31. K tomu jest třeba, aby Bůh skrotil národy. Pohroz (increpa: kárej, hroz) zvěři v rákosí; zvířetem rákosí (hebr.) by byl krokodil, obraz Egypta aneb egyptského krále (Is. 196 Ez. 293-4). Egypt byl Israeli stále nebezpečným, ten má býti k poslušnosti přiveden. Zahroz tlupě býků, totiž pohanských králů; s kravami národů, lépe dle hebr. s junci národů — pohroz i národům, kteří se jmenují zde junci, již jdou za býkem, za králem (Jer. 4620. 21. Příčina, proč jim má býti pohrozeno, jest uvedena slovy:
