H. 29. Vyšli (m. vyslal), Bože, (m. tvou) svou sílu,
Upevni, Bože, co jsi učinil pro nás.
H. 30. Pro tvůj chrám nahoru do Jerusaléma,
Ať tobě přinášejí králové dar.
H. 31. Pohroz zvířeti v rákosí,
Tlupě býků s junci, s národy,
(Zašlap) ty, kteří jsou stříbra chtiví,
Rozptyl národy, kteří milují války,
(LXX: Aby nebyli vyloučeni vyzkoušení na stříbro).
H. 32. Aby přišli (velmoži) Egypta,
Kūš aby zdvihal své ruce k Bohu.
25. Slavný průvod Boha do svatyně. Takový konán byl snad častěji za zvláštní příležitosti, jako na příklad o velkých svátcích. Kmenové Israele byli na něm zastoupeni, Bůh byl veleben hudebníky, zpěvy, sbory panen. Nelze poznati, za jakou příčinou byl tento vylíčený průvod konán.
Patří, hledí (dívají se lidé na tvé pochody (ingressus jak vcházíš); Božími jmenují se ty průvody, neboť jsou konány k Boží poctě. Pochody mého Boha, mého krále, jež se konají ve svatyni (do svatyně?); Sym.: »svatého krále«.
26. Líčí jednotlivé oddíly průvodu. Napřed jdou zpěváci (LXX ἄρχοντες knížata), potom hudebníci (psallentes znamenati může i hudebníky i zpěváky) na strunové nástroje, uprostřed panny hrající na bubínky, bubnující. Podobně oslavována záhuba Egyptských v trstěnném moři (Ex. 1520). Bubínky byly malé, podobné tamburině; držely je v jedné ruce, druhou rukou na ně bubnovaly neb hrály.
27. Žalmista vybízí, aby chválili Boha ve sborech, snad sborovými, střídavými zpěvy. Vyzývá Israelity, kteří vyšli z pramenů, z kmenů, rodů Jakuba, Israele. Dle jiného výkladu obsahují tato slova část zpěvu, který byl při průvodu zpíván.
28. Přítomni jsou čtyři kmenové. Benjamin jest snad jmenován proto, že v jeho kraji byl Jerusalém. Juda byl čelným kmenem Israele, nemohl býti vynechán. Zabulon a Neftali jsou snad jmenováni proto, že jsou uvedeni
