L. 22. Zajisté, rozbije Bůh hlavy svých nepřátel,
Témě (vlasů) těch, kteří ve svých nepravostech
kráčejí.
L. 23. Řekl Pán: S Basanu přivedu zpět,
Přivedu zpět do (z) hlubiny moře;
L. 24. Aby se smočila tvá noha v krvi,
Jazyk tvých psů v té (krvi) nepřátel.
H. 20. Požehnaný buď Pán den co den,
Za nás nosí břímě Bůh naší pomoci. Ṣélā.
H. 21. Náš Bůh jest Bůh záchran,
A Jahve Pán má vyprostění ze smrti.
H. 22. Zajisté, Bůh rozbije hlavu svých nepřátel,
Vlasaté témě toho, jenž chodí ve svých proviněních,
H. 23. Pán praví: S Bāšânu přivedu zpět,
Přivedu zpět z mořských hlubin.
H. 24. Aby se mohla koupati tvá noha v krvi,
Jazyk tvých psů [měl svůj díl] z nepřátel.
(A jazyk tvých psů byl v krvi z nepřátel).
20. Žalmista vzpomněl minulých dob, nyní přihlíží i k přítomnosti a k budoucnosti. Bůh stále ochraňuje, pomáhá. Chválen buď Pán (adōnâj) každodenně: v latinském pleonasticky: die, quotidie. Šťastnou činí naši cestu, metaforicky: náš život. Bůh, který nás (Israele) rozličným způsobem a tolikrát zachránil; proto ho zove žalmista: »Bůh našich záchran.« V hebr. pěči Boží o lid líčí něžně slovy: Za nás nosí břímě Bůh naší pomoci; aneb dle aram.: Nás nosí Bůh (Is. 463) o nás má stálou péči.
21. Náš Bůh jest Bohem, jenž zachraňuje, má takovou moc a mnohokráte již to dokázal. Ano, i když hrozí smrt a záhuba, i tu má Hospodin (Jahve, Pán) moc, a východ a vyprostění ze smrti jest mu na snadě: může i ze smrti, od záhuby vysvoboditi, spasiti (Kaz. 718: »Kdo se bojí Boha, ujde všeho toho« dle hebr.).
22. Bůh pomůže svým věrným již tím, že zahubí jejich protivníky. Rozbije hlavy ... témě (hebr. vlasaté témě) těch, kteří v nepravostech kráčejí; hlavou i temenem míní obrazně bezbožníka vůbec. »Vlasaté« témě uvádí snad proto, aby spolu naznačil pýchu, sílu neb vzdorovitost
