dobroty Boží. Prozpěvujte Bohu: vyzývá Israelity, aby Boha nejlepším způsobem, zpěvem a hudbou (hebr. hrajte jeho jménu) oslavovali. Hospodin jde k Sionu, aby na něm sídlil. Upravujte cestu: jako připravovali cesty před příchodem králů, tak i před Bohem a Bohu mají býti cesty upraveny (podobně Is. 403-4 5714 Mal. 31). Tomu upravujte cestu), který jede pouštěmi (stepí, po stepích); tak dle hebrejského znění, poněvadž latinské: jenž vystupuje na západ není jasným. Pouštěmi jel, táhl, vystupoval Bůh, když vedl Israelský lid z Egypta do zaslíbené země. Na poušti byl jim vůdcem v ohnivém sloupu a v mraku, který ukazoval Israeli cestu.
Na západ by označovalo poslední směr Israelitů ze země Moabitů do Kanaanu; ale žalmista stěží chtěl naznačiti přesně zeměpisný směr onoho pochodu, Ammonité, proti nimž David bojoval, byli za Jordanem; když se David odtamtud vracel, bylo mu ovšem též jíti k západu.
Ukazuje, kdo a jaký jest ten Bůh. Jméno jeho Jâh (zkrácené jméno z Jahve, jako poprvé označeno v Ex. 152); jest to onen Bůh, který se Mojžíšovi zjevil, který mu zjevil i své mocné jméno Jahve (znamená: že Bůh jest, že ze sebe a v sobě existuje), který Egyptské ranami stihal, Faraona zničil (Ex. 36-14) — dlužno plesati před ním: Plesejte před ním: on jest příčinou, původem, předmětem radosti a plesání svého vyvoleného lidu.
Poděšeni budou před jeho tváří: není v hebr. znění, nýbrž v řeck. a v lat. Řečeno o bezbožných, kteří se děsí, jakmile spatří Boha (v.2-3).
6. Tento verš jest s předešlým úzce spojen, neboť podává ještě jiné vlastnosti Boha. Plesejte před ním, totiž před: Otcem sirotků a zastancem vdov; jmenuje ty, kteří nejnutněji pomoci a ochrany potřebují: sirotky, vdovy, opuštěné a zajatce (jinde ještě starci jmenováni). Bůh pomáhá všem slabým, chrání všechny nešťastné a utiskované. Sirotek nemá otce, Bůh jest mu otcem; vdova potřebuje zastání, Bůh jest její[m] zastancem (judex), soudcem, který ji dopomáhá ku právu. (Plesejte před) Bohem na
