2. V Num. 1035 jest קוּמָה (milraʿ pro násled. čtěné אדני) Povstaň Jahve! K nadpisu 1. viz úv. XXIII a XXVI.
3. נדף rozháněti dispellere; הִנְדֹּף po pravidle כְּהִנָּדֵף v inf. nifal (נְדֹף) váz. inf. qal), bylo přizpůsobeno zvuku následujícího תִּנְדֹּף; toto jest 2. os. m. jedn. č. v přestávce na m. spodobeného תִּדֹּף. Poněvadž však není Bůh v těchto verších přímo osloven, poněvadž překlady podávají množ. č., a poněvadž není při תנדּף žádoucí přípony (rozežeň je), proto hleděli to slovo nahraditi něčím jiným, co by odpovídalo tomu ׁמפני־אש druhé věty: asi רוח מפני (jako se rozhání kouř před větrem, tak); proti tomu jsou staré překlady. Vulg. jest zde jasnou. König, Syntax § 228.
Oprava v תִּנָּדֵף 3. ž. r. jedn. č. impf. nif. ku podmětu muž, množ. č. רשעים (jako יאבדו) jest nejjednodušší (Baethgen); plural רשעים jest spojen se sgl. ž. v. jako hromadné jméno jednotného č. (§ mluvnice 744. Hontheim ינדפו.
Rhytmické přízvuky jsou dle Grimme naznačeny takto (tečky označují tu zdvihy):
I. sloka
יקֹום אלהֹים יפֹוצו אויבֹיו........................................וינֹוסו שנאֹיו מפנֹיו.2
3.כהנדֹף עשֹן (כן) יֹנדפֹו׀ כהמֹס דונֹג כפני־אֹש׀ יאבדֹו רשעֹים מפנֹי אלהֹים
4.וצדיקֹים ישמחֹו לפנֹי אלהֹים...............................יעלזֹו וישֹישו בשמחֹה
L. 5. Prozpěvujte Bohu, chvalozpěvem oslavujte jeho
jméno,
Upravujte cestu tomu, jenž vystupuje na západ.
Hospodin jest jeho jméno. Plesejte před ním;
Poděšení budou před tváří jeho,
L. 6. Otce sirotků a zastance vdov.
Bůh na svém svatém místě (jest).
L. 7. Bůh, jenž ty, kteří jsou jednoho zvyku, usazuje v domě (jednom);
Jenž vyvádí spoutané k síle,
Podobně i ony, kteří vzdorují — ti bydlí v hrobích.
H. 5. Zpívejte Bohu, hrajte jeho jménu,
Upravujte cestu tomu, který jede pouštěmi;
Jehož jméno Jâh, a plesejte před ním,
H. 6. (Před) Otcem sirotků a zastancem vdov,
Bohem v jeho svatém příbytku.
H. 7. Bůh dává osamoceným bydliti v domě,
Vyvádí zajatce na svobodu;
Toliko vzdorovití zůstanou ve vypráhlé zemi.
5. Žalmista přechází od úvodní myšlenky k líčení
