13. V latinském schází buď sloveso aneb předložka. Sloveso depone, svrhni, mohli bychom vztahovati i k tomuto verši smyslem: Svrhni, zabraň provinění jejich úst, řeči jejich rtů. Předložku nalézáme u Sym., v aram., u sv. Jer.: V provinění jejich úst (ať jsou polapeni); v aram: pro provinění....
V hebr. znění praví jednoduše: Hřích jejich úst jest slovo jejich rtů t. j. cokoliv promluví, jest hříchem. Pýcha jest sítí, v níž budou chyceni. A rozhlášeni pro zlořečení a pro lež, všude o nich, o jejich nepravostech budou věděti, budou je jako odstrašující příklad vystavovati v zahlazení (v. 14). V hebr. chce říci, že pro tyto hříchy budou chyceni.
14. Zahlazením in consummatione (s v. 13 spojeno) můžeme míniti poslední soud. Jejich zahlazení děje se vyhlazujícím, spravedlivým hněvem Božím. Hebr. jest stručné a pádné: Zahlaď v rozpálení (žáru hněvu), zahlaď a ať nejsou (více). A ať poznají, že Bůh vládne nad Israelem, tím trestem ukáže Bůh svou moc, svou vládu; ukáže, že se jako vládce zastává a že chrání Israele a každého Israelitu (Davida). Poněvadž i pohany stihne jeho trest, ukáže se Boží vláda a moc panující nad celou zemí, hebr: až do končin země.
15. Ještě jednou pozoruje žalmista jednání nepřátel jako ve v. 7.
16. Večerem vycházejí a rozptylují se; pobíhají po nakrmení, aby se zmocnili toho, jehož pronásledují. Zcela jinak jedná žalmista, jak ve v. 17 uvádí. Pokračuje obrazně: Nenasytí-li se však, pak vrčí, hněvem, nespokojeností, jako hladový a zlý pes. V hebr. stojí: pak přenocují, což by bylo lze jen tak vysvětliti, že po celou noc pobíhají a hledají nakrmení.
17. Naproti tomu lupičskému jednání nepřátel žalmista o sobě praví: Já však chci opěvovati tvou sílu; přislibuje či připovídá Bohu, že bude denně vzdávati díky. Ráno budu radostně velebiti tvé milosrdenství: po
