L. 16. Ale hříšníkovi praví Bůh:
Proč vypočítáváš ty má přikázání,
A béřeš mou úmluvu do svých úst?
L. 17. Vždyť ty nenávidíš kázně
A házíš má slova za sebe.
L. 18. Vidíš-li zloděje, běžíš s ním,
A míváš s cizoložníky svůj díl.
L. 19. Tvá ústa přetékají zlobou,
A tvůj jazyk splétá lsti.
L. 20. Sedáváš, mluvíš proti svému bratru
A proti synu své matky zvedáš výčitky.
L. 21. To jsi činil, a já jsem mlčel.
Domníval jsi se bezbožně, že jsem ti podoben.
Chci tě kárati a postavím (vše) před tvou tvář.
L. 22. Srozumějte to vy, kteří zapomínáte na Boha;
Aby nezachvátil, a nebylo by nikoho, kdo by mohl vytrhnouti.
L. 23. Oběť chvály, ta jest k mé cti,
A to jest cesta, kterou mu ukáži Boží spásu.
H. 16. Ale hříšníkovi praví Bůh:
Co máš ty vypočítávati má přikázání,
A (proč) béřeš mou úmluvu do svých úst?
H. 17. Vždyť ty nenávidíš kázně
A házíš má slova za sebe.
H. 18. Vidíš-li zloděje, tu (běžíš) s ním,
A s cizoložníky míváš účast.
H. 19. Svá ústa pouštíváš ve zlobu,
A tvůj jazyk osnuje lest.
H. 20. Sedíš (a) proti svému bratru mluvíš,
Synu své matky zasazuješ rány.
H. 21. To jsi činil, a mlčel jsem.
Domníval jsi se, že já jsem zcela jako ty.
Chci tě kárati a předložím (to) před tvé oči.
H. 22. Pozorujtež to vy, kteří zapomínáte na Boha,
Abych netrhal a nebylo by, kdo by vysvobodil.
H. 23. Oběť chvály, (ta) mne ctí,
A kdo si urovná cestu,
Dám jemu s rozkoší patřiti na Boží spásu.
16. Mezi Israelity někteří mínili, že Boha zevnějšími obětmi dostatečně uctívají; neznali, čeho si Bůh žádá, a proto je káral Hospodin slovy prvé části (7—15). Vedle
