předmětem potupy, opovržením plebis, lůzy; dle LXX ἐξουθένημα nullificamen (Tertullian). Tak i u Isaiáše 533.
8. Všichni, kdož mne vidí, posmívají se mně a zvyšují tak potupy a bolest trpícího. LXX má sloveso ἐξεμυκτήρισάν, jako sv. Luk. 2335, kde se tak Kristu Pánu posmívali (znamená: odhrnovali nos μυκτήρ). Mluví rty výrazněji v hebr.: Roztrhují pysky, otvírají ústa k výsměchu a pokřikům; Potřásají hlavou jest též pohyb neb potupný posuněk (4315, 10825 Sv. Mat. 2739).
9. Tupitelé si posměch činí z jeho důvěry, kterou v Boha choval, slovy tohoto verše. Ironicky jemu praví (dle hebr.): Sval na Jahve, svěř mu svou věc aneb dle lat.: Doufal v Hospodina, ať jej vytrhne! Ať jej spasí, vždyť na něm má zalíbení, miluje jej — též ironicky řečeno. Na ukřižovaného Spasitele tak voláno dle svatého Matouše 2743.
7. Vším právem vykládáme tato slova o Spasiteli. Pozdější rabbinové i novější vykládají je o celém Israeli. אדם jest ve smyslu množného č. עם lid, který jest původcem opovržení. בָּזוּי מֵעָם
8. לעג znamená v syrském koktati. פטר roztrhovati čím: בְּ, v LXX ἐλάλησαν mluvili — podobně Qimchi; vypouštějí slova rtoma a otvírají je. U sv. Mat. ἐβλασφήμουν αὐτὸν rouhali se jemu.
9. Dle hlavních překladů (LXX Sym. sv. Jer., i sv. Mat.) dlužno čísti גַּל perfektum: Svalil na Jahve (svou věc), důvěřoval doufal v něho, ať ho vysvobodí. V massor. znění jest גֹּל imperativ: Sval na Jahve (Obrať se) totiž דְּבָֽדְךָ aneb דַּרְכְּךָ svůj osud, svou cestu; v následujícím by přešel žalmista k druhé osobě. Halévy (Zenner též) spojuje גל s násl. אל v גֹּאֲלוֹ a vykládá: »Je-li Jahve jeho vysvoboditelem, ať ho vytrhne« atd. Toho třeba není, poněvadž výklad גַּל uspokojuje. Wellhausen čte (ať se obrátí). Vult eum jest hebraism; k חָפֵץ jest podmětem יהרה.
L. 10. Ano, ty jsi, který mne vyvedl ze života
Má důvěra od prsou mé máteře.
L. 11. Na tebe jsem byl uvržen z lůna;
Od života mé matky mým Bohem ty jsi.
