FRIEDRICH GUSTAV:
O DVOU NEJSTARŠÍCH LISTINÁCH KLÁŠTERA RAJHRADSKÉHO.
První zprávy o Rajhradě, nejstarším klášteře Moravském, podávají nám dvě listiny vydané prý knížetem Českým Břetislavem I. Klášteru Rajhradskému přímo svědčí toliko druhá z nich, kdežto první vydána jest vlastně klášteru Břevnovskému a obsahuje o Rajhradě toliko zmínku.[1] Podle jedné z těchto listin, dané v Praze 18. října 1045, daroval prý kníže Břetislav I. klášteru Břevnovskému mezi jiným jakousi cellu, kterou založil ku cti apoštolů Petra a Pavla na opuštěném hradě, jenž slove Rajhrad, a propůjčil jí tytéž svobody, které byly klášteru Břevnovskému uděleny knížetem Boleslavem II. Podle druhé listiny dané 26. listop. 1048 byla pak o tři leta později tato cella proměněna ve skutečný klášter, který měl býti podřízen „tam in temporalium ordinatione quam in omni disciplína et reverencia“ klášteru a opatu Břevnovskému a měl požívati týchž svobod, které knížetem Boleslavem propůjčeny byly Břevnovu.
Starší historikové – Ziegelbauer, Piter a Dobner – považovali obě listiny za pravé. Také známý topograf moravský Řehoř Volný, jenž o druhé z obou listin pojednal ve zvláštním článku,[2]- ↑ Obě listiny jsou nyní otištěny v mém Cod. dipl. regm Boh. I.pod č. 379 a 381, kdež uvedeny také všecky tisky starší.
- ↑ Erläutemngen des Stiftungsbriefes der Benediktinerabtei Raygern in Mähren vom Jahre 1048 v (Hormayerově) Archiv für Gesch., Staatenkunde, Litteratur u. Kunst IX., 1826, str. 473 násl.
