definitivně rozhoduje sporná otázka, zdali barbarský vpád r. 587 rozšířil se i do Řecka a účastnili-li se i Slované, jak už Fallmerayer
soudil na základě Euagria a kroniky monembasijské, – což rozhodně Zinckeisen, Hopf a po něm jiní popírali, nedůvěřujíce těmto pramenům.[1]
Euagrius totiž a po něm kronika monembasijská spolu s listem patriarchy Nikolaa, poslaným císaři Alexiovi Komnenu, potvrzují souhlasně, že r. 588–9 udal se do Řecka vpád Avarů, kteří se tam podle posledních dvou pramenů trvale usadili na 218 let. Ale z těchto pramenů jen synodální list Nikolaův je prost pochybností. Kronika monembasijská je pozdní kompilace z X.–XI. a XIII. st., a zpráva Euagriova je příliš povrchní a chronologicky neurčitá.[2]
Ostatní prameny, jež popisují Maurikiovy boje v letech 586 a násl., nezmiňují se vůbec o nějakém vpádu Avarů do Řecka a tím méně o Slovanech;[3] ač zase jinak o nějaké trvalejší okkupaci Řecka od Avarů ničeho nevíme a slovanské osídlení máme později doloženo řadou pramenů.
Do této nejisté a sporné otázky zasahuje nyní Michal Syrský resp. restituovaný text Jana Efesského způsobem při hodnověrnosti Janově velmi důležitým. Přinášíť nejen řadu nových zajímavých detailů k stručnému líčení Theofylaktově a Theofanově, nýbrž potvrzuje zcela samostatně a určitě, že v době velkého vpádu avarského r. 587–9 seděli v Řecku Slované a že nějaký kníže slovanský pustošil chrámy arcibiskupství korinthského. Tím otázka, pokud byla sporna – ač i z kroniky monembasijské i listu synodálního bylo zřejmo, že pod „Avary“ dlužno rozuměti Slovany, – rozřešena je ve smyslu Fallmerayerově. Tím ovšem nepravím, že všechny další dedukce Fallmerayerovy byly- ↑ Hopf, Griech. Gesch. 90 sl., 103 sl., Zinckeisen, Gesch. Griech. I., 699 sl.
- ↑ Euagrios VI., 10; περί τής χτίσεως Μονεμβαςιας ed. Lampros, Ίστορ. μελετήματα (Ath. 1884), 103; Synodální list Nikolaův viz v sborniku Rhalis a Potlis, Σύγταγμα χανόνων (Ath. 1855), V., 72 nebo u J. Leunclavia, Juris Graeco-Rom. tomi II. (Francof, i596), I., 278. K jeho údajům srv. i Konst. Porfyr. de adm. imp. 49. Bližší výklad o obsahu těchto pramenů a rovněž o chronologii událostí podávam v Slov. Starožitnostech II. dílu, kap. IV., str. 209 sl. (Praha 1906).
- ↑ Patří sem hlavně Theofylaktos Simokattes I., 3–8, II., 10–17, Theofanes ed. Boor, 254–257, Anastasius ed. Boor, 155–157, Kedrenos I., 692 ed. Bonn., Zonaras XIV., 12, 11, Hist. Misc. ed. Migne. P. L. 95, 1001.
