Kronika Michalova dotýká se několikráte útoků Slovanů na Balkán;[1] ale nejdůležitější zmínka nalézá se v knize X. kap. 21 (Chabot,II., 361). Zpráva týká se vlády Maurikiovy (od r. 582 do 602), jehož panování Michal počal popisovati na poč 21. kapitoly a je zařaděna po zmínce o 9. roku vlády a o nastoupení Chosrauově r. 902 (= 591); ale dříve se autor vrací k událostem v Orientu o několik let starším a při tom dí ve francouzském překladě Chabotově.[2]
„La cruelle inimitié entre les Romains et les Perses s’était prolongée pendant vingt ans.[3] Les Romains furent attaqués de nouveau par les peuples des maudits barbares a chevelure inculte,[4] qu’on appelle Avares, qui s’ébranlèrent et s’avancèrent des extrémités de l’Orient, et aussi par le peuple occidental des Esclavons et par d’autres qu’on appelait Longobards. Ceux ci étaient aussi sous la domination de Khâgan roi des Avares.[5] Ils allérent assiéger deux villes des Romains et d’autres forteressés.[6] Ils dirent aux habitants: „Sortez, semez et moissonez! Nous prendrons de vous seulement la moitié de l’impôt. Si l’empereur n’avait fait faire un grand fossé en dehors d’Andrinople,[7] ils tournaient dèjà leurs
- ↑ Tak má Michal: r. zprávu o vpádu Hunnů r. 558, jehož se také účastnili Slované, 2. o mostu, jejž Slované vystavěli Avarům k r. 580; 3. zprávu o útoku Slovanů do Řecka v třetím roce vlády Tiberiovy (vše v kap. 18. kn. X.), 4. zprávu o bojích o Sirmium, 5. o útoku Avarů a Slovanů na konci vlády Tiberiovy (X., 20), 6. o útoku na počátku vlády Maurikiovy, 7 o bojích Slovanů v říši za Maurikia r.587–8 (X. kn. 21. kap.), 8. zmínku o bojích r. 602, 9. o zradě Slovanů za Justiniana r. 692 a slov. kolonisaci Cyrrhu a. Antiochie, 10. o útocích Slovanů na Balkán za Leontia. Kronika vydána byla dosud až po kn. XII., kap. 2x.. po dobu císaře Michala III.
- ↑ Celou příslušnou stať z Chabota předběžně dostal a otiskl v německém překladě i J. Marquart, Osteurop. und ostasiat. Streifzüge (Leipzig 1903), 480 sl., ovšem se zřením datům, jež se týkají příchodu volžských Bulharů. Kde se překlad Marquartův odchyluje od později vyšlého Chabotova, označil jsem to v poznámkách.
- ↑ Z předcházejícího textu vidno, že to platí pro r. 571–591, kdy velká válka s Persií byla skončena.
- ↑ Marquart, 482: mit geflochteten Haaren.
- ↑ Barhebr. l. anal. mluví omylem o chaganu Chazarů.
- ↑ Marquart, 482: und den Rest der χάστρα.
- ↑ V originálu je Adrōpōlis. Poněvadž víme jen o velké zdi cařihradské, vedené od Derkonu k Selymbrii, je tu buď patrná korruptela jména (za Konstantinopolis), nebo to bylo omylem přeneseno na porážku, kterou u Adrianopole utržil slov. vůdce Ardagast od Commentiola, krátce před tím r. 584 (Theof. Sim. I., 7), nebo nejspíše je tu narážka na úspěšnou obranu Adrianopole, které chakan marně r. 587–8 dobýval, až konečně musil ustoupiti, odražen byv Mystakonem (Theofyl. II., 17).
