Tato stránka nebyla zkontrolována
FRANT. GROH:
PŮVODNI PLÁN ERECHTHEIA.
Erechtheion, tento klenot architektury antické, odchyluje se tak značně ode všech dosud známých chrámů řeckých, že není divu, vyskytují-li se stále nové a nové pokusy, vyložiti jeho stavbu. Nemám v úmyslu, probírati výklady starší, také toho není již potřebí,[1] hodlám toliko posouditi nejnovější theorii, kterou před dvěma lety pronesl Vilém Dörpfeld, a zároveň přispěti k lepšímu pochopení této zajímavé památky.
Jako první sekretář německého archaeologického ústavu v Athenách konává prof. Dörpfeld každoročně přednášky o topografii athenské, vykládaje jednotlivé památky na místě samém. Když r. 1904 upozorňoval své posluchače, archaeology a ctitele umění antického vůbec, na architektonické zvláštnosti na západní straně Erechtheia, otázal se ho jeden z přítomných, baron Gudenus, člen vyslanectva rakouského, neměl-li snad chrám na té straně původně býti delší. Tato otázka stala se Dörpfeldovi, jak sám vyznává, podnětem k novému výkladu, jejž krátce potom uveřejnil v Athen. Mittheilungen.[2] Je to názor vskutku sensační:[3] zachované Erechtheion jest prý jen polovička chrámu původně pro-