xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx dí Thukydides I. c. 92.
Mám-li na konec shrnouti, co z dosavadní diskusse positivního vyplynulo a pověděti svůj soud o věrohodností zprávy Thukydidovy, začínám touto obecnou úvahou: O kritických zásadách a dějepisecké kvalifikaci Thukydidově nejlepší svědectví podává jeho dílo samo. I s dnešního stanoviska snese velice přísné měřítko. K tomu soudu dospěl nejhlubší a nejlepší dnešní rozbor Meyerův a stejně výborný rozbor Buryův. Je samozřejmo, že cenění toto netvrdí, že by u Thukydida nemohlo býti omylu nebo nějaké slabosti. Thukydides nesoudí na př. o Kleonoví dosti nestranně. Ale nebyl by člověkem, kdyby byl dovedl úplně zapomenouti, že Kleonovým přičiněním byl poslán do vyhnanství na dvacet let a bezpochyby neprávem. A kdyby ani toho nebylo, jedním ze základních přesvědčení Thukydidových jest, že Perikleova politika byla jediná správná, Kleonova pak nesprávná. Už z toho důvodu je pochopitelno, že soud jeho o Kleonoví mohl býti tu a tam příkřejší než podle dnešního našeho posuzování se zdá přípustno. Ale to pozornému čtenáři neujde, a právě na těch místech autorova láska ku pravdě je patrna.
Nad to ukazuje nám v I. kn. c. 21 a 22 svou historickou theorii: jak sbíral materiál, jakými zásadami se spravoval, jak hluboce cítil rozdíl mezi sebou a všemi dosavadnírni dějepisci i Herodotem. – Dílo samo ukazuje všude, že můžeme všude spoléhati i na svědomitost jeho i na způsobilost.
Majíce na mysli tyto věci, nebudeme-li právem váhati, abychom pohlíželi s nedůvěrou na vypravování Thukydidovo, není-li nejzávažnější příčiny?
Prohlížíme-li starověké zprávy o stavbě zdí athenských, vidíme, že jsou vesměs ve shodě s míněním, právě vyloženým. O faktu, že Themistokles v příčině hradeb athenských ve Spartě byl, a že Sparťané protestovali, nikdo nepochybuje. Pochybnosti vzbudilo jenom vypravování o lsti Themistokleově. Všecky úchylky od Thukydida jsou docela průhledné pokusy o zlepšení Thukydidovy zprávy, a naprosto ne tradice, současná s vypravováním Thukydidovým.
Hlavní slabina Thukydidovy zprávy pro starověké čtenáře