Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/48

Tato stránka nebyla zkontrolována
36
EMANUEL PEROUTKA:


Co se týče práce Stemovy, myslím, že Stern docela správně posuzuje tradici a že se mu dobře podařilo ukázati vnitřní pravděnepodobnost Themistokleovy lsti, ale důkaz, že celé vypravování Thukydidovo je nehistorické, se mu nikterak nezdařil, a soudím, že Ed. Meyer (Hermes 1905, str. 261 nn.) v uvedeném článku docela platně obhájil tu část svého dřívějšího mínění.

Nejprv Stern ukazuje, že podle politických poměrů tehdejších nebyl protest Sparty pravděpodobný. Nebyloť prý tehdy mezi Spartou a Athenami ani stínu nedůvěry a nepřátelství. Těch neshod mezi oběma, o nichž vypravuje Herodot, jak Meyer dokázal, prý nebylo a různost mínění, tu a tam se vyskytnuvší, nezanechala prý žádné kyselostí. Proti tomu třeba namítnouti, předně že celé vypravování Thukydidovo i s protestem předpokládá, že tehdy mezi Athenami a Spartou trvalo dobré politické přátelství, a za druhé, že tak úplně jasno mezi Spartou a Athenami nebylo, jak v. Stern líčí. Atheňané za válek perských všude loyalně ustoupili Spartě. V tom bylo viděti rozvahu rozhodujících lidi athenských, kteří posuzovali situaci střízlivě a správně: nebezpečí perské a starou převahu Sparty. V zimě r. 480–79 byly v Athenách ve sněmu asi tuhé boje o dalším postupu proti Xerxovi – známkou toho jest, že po bitvě u Salaminy Themistokles ustupuje do pozadí. Po bitvě Salaminské chtěli Atheňané stihati na moři perské loďstvo dále – Sparta nikoli. Na jaře r, 479 byli ve Spartě pro námořní výpravu, Atheňané však trvali na tom, aby toho roku stalo se rozhodnutí na pevné zemi. S tím souvisí asi změna u vedení vlády v Athenách. Před bitvou platajskou Atheňané dostali spartské hoplity přes Isthmos jenom účinkem hrozby, že přijmou nabídku Mardoniovu. Odplul-li pak po bitvě u Mykale Leotychidas s loďstvem domů a nechal-li Atheňany obléhati Sestos, nebyla to sice roztržka, ale také ne svědectví o společném postupu a naprosté shodě. Atheňané dávají tím na jevo, že budou jednati na svou pěst, jakmile nebezpečí perské přestane. Podle našeho způsobu vyjadřování: officielni styky Athen a Sparty byly nejlepší, ale přes to ohlašovalo se uvnitř napjetí mezi oběma.

Sparta nebyla by začala, pokračuje v. Stern, s věcí tak choulostivou v době tak nepříhodné. Tady myslím, třeba opět odporovati. Po bitvě u Plataj a u Mykale v Athenách asi se vědělo,