Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/43

Tato stránka nebyla zkontrolována
31
STAVBA MĚSTSKÝCH HRADEB V ATHENÁCH


Spor točí se v podstatě o tyto dvě věci: 1. Máme-li v úchylkách starověkých zpráv od Thukydida shledávati různé tradice, z nichž Thukydides si vybral tu, která se mu hodila aneb zdála pravdě nejpodobnější, či jsou to pokusy opraviti vypravování Thukydidovo? 2. Máme-li zavrhnouti celé vypravování Thukydidovo o stavbě hradeb a zakročení Sparty, či jenom „lest“ Themistokleovu, či máme celé zprávě Thukydidově uvěřiti?

Pokusíme se odpověděti nejprv k prvnímu bodu. Srovnáme-li zprávu Thukydidovu s Eforem, vidíme především, že u Thukydida celá záležitost mezi Spartou a Athenami má jemnější, mírnější ráz než u Efora. Nelze tady mluviti vlastně o konfliktu. Poslové spartští vyřídí vzkaz a po odpovědi se vzdálí. Ani ve Spartě vůči Themistokleovi nic nepřátelského se nestane přes divné jeho otálení. Když na vybídnutí Themistokleovo ze Sparty do Athen vypraví komissi, aby zjistila pravý stav věcí, Themistokles tajně vzkáže do Athen, aby způsobem šetrným, co nejméně nápadným, poslové spartští byli zdržení, až by samí se vrátili. Vůbec zakročení spartské vyhlíží skutečně jako přátelské upozornění. Arci strategický zřetel, který poslové spartští v Athenách předstírali, nebyl upřímný a nedošel víry. V Athenách dobře věděli, proč Sparta si nepřeje hradeb.

U Efora celá záležitost má hned od začátku hrozivější podobu. Poslové spartští, odešedše s nepořízenou z rady, přímo zakazují, aby se dále stavělo. Themistokles radí, ještě než odejde do Sparty, aby poslové spartští byli uvězněni a nebyli propuštění dříve, než až sami do Athen se vrátí. Ve Spartě Themistoklea zahrnují výčitkami, že v Athenách se staví, vězní jej i soudruhy jeho. Komisse spartská, přišedši do Athen, vyhrožuje, a jest také uvězněna. Do Sparty vzkázáno pak, že budou propuštění na svobodu poslové spartští, jakmile Themistokles a jeho spoludruzi se objeví v Athenách. Také konec u Efora je drsnější než u Thukydida. „Tak Sparta, byvši přelstěna, pustila Themistoklea a soudruhy domů.“

Máme-li tedy v této, patrně hrubší formě pověsti, jak u Efora ji čteme, viděti jinou tradici, jak myslí Keil a z části i Stern, či je to jenom přepracování zprávy Thukydidovy, jak myslí Bauer, Busolt i Meyer? Podle mého soudu jsou všechny přídavky a změny, o nichž čteme u Diodora, čistě majetkem