Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/33

Tato stránka nebyla zkontrolována
21
KTERÉ JEZERO MAKED. JEST HERODOTOVA Πρασιὰς λίμνη?


nýbrž táhne se až k území kmene Agrianů. Tento paionský kmen bydlí u pramenů Strymonu, Eidomene pak, jak udává Tabula Peuting., leží 12 M. P. jižně od soutěsky, jíž protéká Vardar, tedy asi tam, kde nynější Jevit-hissar. Jest tedy klásti město Filippupolis v Parorbelii východně od Vardaru do oné kotliny mezi Vardarem a Strumou, v níž také nalézáme dvě menší jezera, doiranské na západě a butkovské na východě, krajina pak Parorbelie táhne se od tohoto jezemího údolí k horní Strumě.[1] Které z hor této krajiny rovnají se antickému Orbelu, nelze určiti ze Strabona samojediného: srovnáme-li však s ním Itinerar. Al. 4 vychází patrně na jevo, že míněno názvem Orbelos hlavně nynější pohoří Beleš planina.[2] V Itinerariu onom totiž se praví o Alexandru Velikém: Thracas subegit ab Orbelo monte, qui imminet Philippis, urbi Philippeae. Apposice tato jest patrně překladem slova Φιλιππου πόλει a má se tímto přídavkem zajisté naznačiti, že spisovatel našeho místa nemluví o městě Filippoi u moře (Filibedžik), nýbrž o městě stejného jména v Parorbelii.[3]

Pak jsou tedy Orbelos hory strmící nad městem Filippupolí v Parorbelii, tedy právě Beleš pianina.[4] Ovšem dále jest patrno, že o pochodě Alexandrově proti Thrakům r. 335 bylo dvojí podání v pramenech, jedno repraesentované Arrianem, druhé Itinerariem. Neurčitost tradice zavíněna ovšem nahodilou stejnojmenností i města (Filippupolis) i pohoří (Orbelos) mimo které Alexandros táhl.[5]

Jiné místo Strabonovo (VII., zl. 10, p. 329 C) nutí nás uznati, že také pohoří na severních hranicích Makedonie (Osogovská planina a Karadagh) slulo Orbelos. Ptolemaios užívá názvu Orbelos pouze

  1. Taíel Fragmenta libri VII… Strabonis, Tübingen 1844, str. 29, p. 77. Giseke, De antiquis quibusdam Macedoniae íncolis, Progr. Meiningen 1856, str. 8. Desdevises l. c. 320, 323, 387. Nesprávně Dimitsas l. c. 18, 61 neporozuměv Strabonovi VII., 331 = zlom. 35 T. (místo nabývá světla ze zl. 36), soudí, že Parorbelie leží v Strymonu.
  2. Fait nazývá pohoří to Belasica (Ottův Slovn. N. XVI. 665).
  3. Město Filippoi přímořské nemůže býti v Itinerariu míněno, neboť není o něm název Filippupolis jinde dosvědčen, a i kdyby mělo oba názvy, nemělo by smyslu vytýkati méně známý druhý název města, jehož obyčejný název byl všeobecně znám. Rovněž nemožno mysliti na Filippopolis nad Maricí.
  4. C. Müller ve vydání Ptolemaia III., 12, 22 a (samostatně). Doell l. c. 20.
  5. Přednost přísluší zprávě Arrianově, jíž se drží novověci historikové. Droysen l. c. 119. Schäfer. Demosthenes und seine Zeit2 III., 104. Niese l. c. 53. Kaerst l. c. 1414.