Slova V. 16 init. Οἰ δὲ περὶ τὸ Πάγγαιον ὄρος καὶ Δόβηρας καὶ Ἀγριᾶνας καὶ Ὀδομάντους καὶ αὐτὴν τὴν λίμνην τὴν Πρασιάδα οὐκ ἐχειρώθησαν ἀρχὴν ὑπὸ τοῦ Μεγαβάζου pokládají se obyčejně za glossem, ale i kdybychom je uznali za Herodotova, neposkytují žádné pomůcky k určení jezera; jsou zde vyjmenovány různé, od sebe vzdálené kmeny, kterých Megabazos nepodmanil.[1]
Blízko jezera však musí[2] býti pohoří Orbelos, jak vyplývá z dalších slov Herodotových V. 16 κομίζοντες ἐξ ὄρεος τῷ οὔνομά ἐστι Ὄρβηλος κατὰ γυναῖκχα ἑκάστην ὁ γαμέων τρεῖς σταυροὺς ὑπίστησι.
Místa pohoří toho se týkající jsou mimo Herodotovo tato:[3] Arrian Anab. Alx. I., 1, 5, Strabo VII., frgm. IO = p. 329 C a (o krajině Parorbelii) VII. frgm. 36 = 331 C, dále Plinius N. H. IV., 17, Mela II. 6. Ptolemaios Γεωγρ. ὑφήγ. III., 9, 1, 11, 1, 13, 25, Itinerar. Al. 4 a Anthol. Graeca VI., 114–116. Pouhé jen jméno, bez určitějšího udání nalézáme u Diodora XX., 19 a Polyaina IV., 2, 16.
Probíráme-li jednotlivá místa, vykládajíce nepředpojatě každé pro sebe, shledávárne: 1. Ve zprávě Arrianově o pochodě Alexandra Velikého k Dunaji r. 335 musí býti míněno názvem Φίλιπποι známé ono ve starověku město nynější Filibedžik a ne město Filippupolis, jež uvádí Strabon (VII. fragm. 36) západně Strymonu v krajině Parorbelii. Že poslední domněnka, jejímž původcem jest Doell,[4] není možná, vyplývá z té okolnosti, že Arrian neuvádí výslovně, že Alexander přešel řeku Strymon, kdežto přechod přes Nestos výslovně vytýká. Kdyby chtěl Arrian říci (jak míní Doell), že Alexander táhl z Amfipole na západ a pak po pravém západním břehu Strymonu mimo Filippupolis v Parorbelii, vyžadovali bychom nutně, prve než uslyšíme, že přešel Nestos, zmínky, že přešel z Amfipole na pravý břeh a pak že opět na horním toku Strymonu přešel s pravého břehu na levý. To tím spíše, ježto Arrian má obyčej o přechodu každé řeky výslovně se zmíniti.[5] Slova Arrianova- ↑ Správně tak poznamenává Chrysochou, Ἡ Πρασιὰς λίμνη… Atheny 1891.
- ↑ Gatterer (Abhandlung von Thrazien… Göttingen 1800, str. 25, 121.), Mannert (Geographie der Griechen und Römer Landshut 1812, VII., 495.). Chrysochou l. c. 10.
- ↑ Sebral je Doell l. c. 13.
- ↑ L. c. 21, 23.
- ↑ L. c. 24. Doell nedopatřením se domnívá, že Amfipolis ležela z. Strymonu; že to chybno, vysvítá z plánu Leakova l. c. III., 191, uveřejněného též u Paulyho I., 1950.
2*
