Makedonie žádné důležitosti a nebyla jim tak známa, aby bez bližšího označení ihned porozuměli, že jest řeč o ní. To[1] platí i tehdy, bylo-li území ono za doby Herodotovy jen pojmem historickým, však i v tom případě, byla-li, jak se podobá, Makedonie původní ještě zvláštním okresem v říši makedonské.
Celý kontext místa Herodotova jest patrně ten: po přemožení Paionů až k jezeru Prasias bylo vysláno poselství perské o vzdání také do tehdejší makedonské říše Amyntovy, jež sousedila s jezerem oním.
Že pak nemíní Herodot makedonské říše, s hranicemi, jaké byly za jeho vlastní doby, patrno z výslovného jeho udání, že teprve syn Amyntův Alexandros bral užitek ze stříbrných dolů v krajině u jezera. Nebyla tedy krajina s oněmi stříbmými doly r. 513 ještě v Makedonii a říše Amyntova byla menší než Alexandrova, nesáhajíc tak daleko na východ. Jest tedy tvar ἐστὶ m. ἦν u Herodota vlastně nepřesný, ale snadno omluvitelný, jakýsi druh praesentu historického.[2]
Jméno Prasias jinde než u Herodota se nevyskytá; máme-li rozhodnouti, které z četných jezer makedonských jest Prasias, musíme z počátku přihlížeti jen k udáním Herodotovým.
- ↑ O tom, že Makedonie před Filippem II. neměla pro ostatní Řeky valného interessu, srovn. Pack, Die makcdonisehe Anagraphe, Hermes X., 294. – Proti mínění Müllerovu vyslovili se právem Abel, Makedonien vor König Philipp, Berlin 1847, str. 60, Delacoulonche, Mémoire sur le berceau de la puissance macédonienne des bords de l’Haliacmon et ceux de l’Axius (Revue des sociétés savantes 1858, Juillet 727), Stein ve vydání Herodota, Berlin 1882 (k V. 17). Müllera se přidržuje (bez nových důvodů) Tafel (De Thessalonica eiusque agro. Berlin 1839, str. 266), Dimitsas (Ἀρχαία Γεωγραφία τῆς Μακεδονίας, Atheny 1870 I.,73, 82, 85, II., 202, srovn. však i naši pozn. 26; na str. 68 pak zase s pochybností pronáší mínění odchylné od Müllerova), a Papakonstantinu (Ἱστορική τε καὶ γεωγραφικὴ ἔρευνα περὶ… Ἠμαθίας, Atheny 1888, str. 15). Že míní Herodot Makedonii své doby, tedy za časů krále Perdikky, když dotýkala se již Strymonu (Thukydides II., 99), soudí Leake Travels in Northern Greece III., 212, London 1839) a po něm Rawlinson, (History of Herodotus… III., 223, London 1880). Výklad nemožný, jak řečeno, pro slova ὕστερον τούτων. Ostatní učenci, kteří se místem Herodotovým podrobněji zabývali, tvrdí správně, že míní Herodot Makedonii za Amynty.
- ↑ Nesnáz tato dala by se odstraniti výkladem, že Herodot myslí (ať důvodně neb ne), že za jeho doby přísluší název Makedonie jen těm krajinám, které za Amynty byly v říši makedonské. Krajiny v. od nich patří sice za Herodota k říši makedonské, ne však do Makedonie.
