z předchůdců svých ve filosofii, v učení prvního filosofa řeckého. Thaletovo mínění, že praprvek a prapůvod soucna jest voda (ὕδωρ) jevilo se Hipponovi správným anebo aspoň — správné jádro obsahujícím, a tak došel svého základního názoru filosofického, že podstata jsoucna a jeho praprvek jest vlhko, ὑγρόν.
Nebylo to prosté opakování Thaletova mínění, i když bychom uznávali, že ἀρχή Thaletova „ὕδωρ“ neznačí snad „moře“, nýbrž vodu jako siderický element vůbec.[1] Neboť Hipponovo ὑγρόν jest přece něco jiného než „voda“ a starověké zprávy ukazují, jak za to mám, dosti zřetelně, že Hippon svůj praprvek pojal úmyslně neurčitě, že chtěl naznačiti, že „na počátku světa“ byla jakási, blíže neurčitelná, hmota vlhká, skupenství, kdybych tak mohl říci, polotekutého, a z ní že dál se vývoj k pozdějším podobám, útvarům a různostem věcí jsoucích. Neboť že některé starověké zprávy prostě Hippona spojují s Thaletem,[2] samo sebou nijak není proti tomuto pojímání námitkou; vskutku věcně byly příbuzny oba názory[3] a Thales historicky filosofii svou vskutku souvisí s Hipponem. Z téhož důvodu prostě (a ovšem nepřesné) může býti označována za praprvek Hipponův ὕδωρ.[4] Avšak naproti tomu máme velmi pozoruhodnou a jasně znějící zprávu kommentatora k místu Aristotelovy Metafysiky I., 3, Alexandra Afrodisijského. „O Hipponovi vyprávějí, že jako praprvek prostě vlhko neurčitě stanovil, nevyjasniv, zdali (míní) vodu, jako Thales, či vzduch, jako Anaximenes“.[5] Slova ta jsou jistě zřetelná a, poněvadž tato zpráva sama temení asi z poučení Theofrastova, také samo sebou pozoruhodná a spolehlivá. Můžeme jistě důvodně vysuzovati z nich, že Hippon vědomě ponechal neurčitost jakousi při definování svém praprvku jsoucna, chtěje spíše jen naznačití, že podle jeho mínění podstatou světa jest hmota, která sama v sobě má možnost přetváření a vyvíjení ze sebe čehokoli, a prapůvodní forma této hmoty že byla polotekutost, vlhkost, tedy že to bylo cosi vlhkého.
- ↑ Tak nejurčitějí činí H. Hielscher na uv. m., str. 203, ř. 240.
- ↑ Aristot. Met. I., 3, 984 a 3 (= DV., 233, zl. 7), Simplikios, Phys. 23, 22 (= DV., 232, zl. 4) a tamtéž 149, 7.
- ↑ Simplik; in Phys. 23, 22: τὸ δὲ ὕδωρ ἀρχὴ τῆς ὑγρᾶς φύσεώς ἐστιν.
- ↑ Philopon. de anime. 88, 23 (= DV., 233, ř. 13 n.), 92, 2 (= DV., 233. ř. 27).
- ↑ Alex. 26, 21 (= DV., 233, zl. 6): Ἵππωνα ἱστοροῦσι ἀρχὴν ἁπλῶς τὸ ὑγρὸν ἀδιορίστως ὑποθέσθαι οὐ διασαφήσαντα πότερον ὕδωρ ὡς Θαλῆς ἢ ἀὴρ ὡς Ἀναξιμένης καὶ Διογένης.
