Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/22

Tato stránka nebyla zkontrolována
10
FRANTIŠEK ČÁDA:


potomka určuje se podle teploty dělohy, když do ní vniká sémě, a to tak, že, je-li chladnější, vznikají zárodky ženského, je-li teplejší, mužského pohlaví (a proto také že jsou mužští tmavší pleti),[1] neodmítneme zajisté myšlenku, že Hippon proti těmto učením stavěl své výklady, jako pravděpodobnou. Positivní stránkou svého učení Hippon pak bližší jest nauce hippokratovské[2] a to platí ještě více o tom, co učil o jednotlivých fasích vzrůstu lidského embrya a dítěte.

Dítě v lůně matčině prý ssaje potravu potřebnou z matky podobně jako později, když se kojí prsem matčiným,[3] i utváří se embryo lidské znatelněji již v 60 dnech.[4] Nejprve utváří se a roste hlava,[5] ve čtvrtém měsíci utužuje se svalstvo, v pátém klade se počátek vzrůstu vlasů a nehtů, v sedmém měsíci jest to již „hotový člověk“, jest to plod hotový již po případě k porození.[6]

Vůbec pak „sedmička“ má podle Hippona nesmímý význam ve vývoji tělesném člověka: neboť v sedmi měsících embryo se dokonale utváří, jak právě jsme slyšeli, po dalších sedmi měsících dítě začíná se vzpřimovati, po sedmém měsíci „nalévají se“ mu zuby, po sedmém roce zuby (mléčné) začnou vypadávati, po čtrnáctém roce začne pohlavně dospívati.[7] Tato hebdomadická theorie, zajímavě nám tu doložena, vyžaduje dvou připomenutí. Předně, že netřeba snad tu pomýšleti na vliv filosofie pythagorské, nýbrž že přesvědčení Hipponovo o sedmičce jako „čísle zvláště mocném“ – zpravodaj starověký o Hipponově domněnce výslovně podotýká: „quod in omnibus numerus septenarius plurimum possit“ – nejen jest ve shodě s lidovou pověrou, u všech národů rozšířenou a zvláště u Chaldeů a Babyloňanů známou, ale možno i ukázati ke znalosti tohoto mínění i v Řecku samém. Upozorňuji v té příčině

  1. Aristot. de gen. an. I., 219, 723 a 23 (= DV., 201, zl. 65) a Galenos ad Hippocr. Ep. VI., 48 (DV., 202, zl. 67).
  2. O nauce hippokratovské v té příčině srv. pojednání prof. dra. Jindř. Matiegky: Co rozhoduje a pohlaví plodu? (Sbírka předn. o rozprav z oboru lékařského VII. str. 44 v Praze 1899).
  3. Censor. 6, 3 (=DV., 234, zl. 17): At Diogenes et Hippon existimarunt esse in alvo prominens quiddam, quod infans ore adprehendat et ex eo alímentum ita trahat ut, cum editus est, ex matris uberibus.
  4. Censor. 9, 2 (DV., 234, ř. 19), Hippon qui diebus LX. infantem scribit formari.
  5. Censor. 6, 1 (=DV., 234, zl. 15).
  6. Censor. 9, 2 (=DV., 234, zl. 16).
  7. Censor. 7, 2 (=DV., 234. ř. 21–26).