Tato stránka nebyla zkontrolována
Krokodýl a sum.
Dětí dvé po břehu Nýlu hrálo,
A se smálo,
Ploché kaminečky v vodu metajíce,
Mističky si pěkné dělajíce.
Krokodýl tu z vody vyskočí,
A než přijde dětem do očí,
Mrštiv sebou, po jednom z nich chňapne,
A je lapne,
Pachole to křiče mizí mezi zuby
Jeho strašné huby.
Druhý, podobnou by nebyl kořistí,
Utíká, a plače ubohého
Tovaryše svého,
Šťastně ujde krutých čelistí.
Poctivý a hodný sum,
Svědek této strašné příhody,
Zhrozí se, a hloub se vrhne do vody.
Brzy ale slyší nový šum:
Slyše v sítí lidojeda toho
Vzdychati a lkáti mnoho:
Potvora ta, vece, nyní soukromí
Cítí osten svědomí.
Svatá Prozřetedlnosti!
Která často hájíš nevinnosti,
