Tato stránka nebyla zkontrolována
Hlemejžď a zajíc.
Čiperný a svižný zajíc
Potkal šneka, cestou přibíhajíc.
Dobré zdraví!
Jak se máš, má skořepino? praví.
Ach, můj Bože! jakž ty přes tu hrudku
Bídně vlečeš tu svou malou budku.
Hleď, mne prudkost větrů ani koní
V běhu nedohoní:
Ty pak za hodinu, tak se bídě,
Sotva ulezeš tři pídě.
Holá! odpoví šnek: Pane čtvernohý!
Nemysli si, že jsem já tak ubohý.
Známť i já ti hodit sebou,
Ba i mohu běžet v závod s tebou.
Rozesmál se zajíc: Slovo s to, můj šneku!
Vida
V tom tam lese, u prvního břeku
Buď cíl našeho
Běhu věru směšněho.
Toto řek; i spěšně dav se v skoky,
Stanul v půl cestě, a poohlídna se a vida,
Sotvíčko že hlemejžď udělal tři kroky:
Nač mám, praví, běhy trmáceti?
Mohuť sobě trochu pohověti.
