Ale zákon úměrnosti vyžaduje také dále, aby figury útočné relativně co nejlépe byly využitkovány. Poměrná síla figur má se tedy jeviti i při krytí polí matové sítě; figura mocnější má zde také dle možnosti i více působiti. Opomenutí toho musí býti vždy dobře vyznačeno celou ideou úlohy, nemá-li působiti rušivě.
V pojmu krásy matu vyvinula se vůbec hospodárnosť do nejvyšší míry. Zbytečný bílý pěšec, postavený do matové sítě, působí již rušivě na vytříbený krasocit znalce; rovněž několik bílých figur uvnitř sítě umístěných, třeba jinak ku krytí nutných, nepřispívá k zevnější kráse matu.
I v průběhu rešení jest dbáti úměrnosti; figury mají býti harmonicky nejen využitkovány u konečného výsledku, nýbrž mají spolupůsobiti v celém obsahu, který matu předchází. Čím méně jest figura využitkována v konečném postavení, tím důležitější úkol přidělen jí budiž v tazích předcházejících.
Dosti rušivě působí, jestliže figura mocná v celém průběhu řešení činně nevystoupí, jestli jí přidělen neustále jen úkol trpný — krytí. Vůbec musí býti zachovám mezi činným vystoupením figur a trpným spolupůsobením jejich vždy jakási rovnováha. Figura, která v jedné variantě nepatrný jen úkol prováděla, budiž využitkována tím více ve variantě jiné.
Další zásadou ekonomie jest, aby malými prostředky mnoho bylo vykonáno. Velikou předností úlohy jest, když bohatý, pěkný obsah proveden byl prostředky nepatrnými; užije-li autor prostředků rozsáhlých, velikého množství figur, lze také od výsledku mnoho žádati. Tím přísněji posuzujemo úlohu, jejíž obsah není v žádném poměru s prostředky, kterých bylo k sestrojení úlohy užito.
Zřejmo jest, že úspora sil nevztahuje se pouze k figurám bílým, ale v některé příčině i k figurám strany obranné.
