hého státu, nevydávají se provinilci od státu, kam uprchli. Avšak ani zde není nějaké definice toho, co je přečin politický. V praxi i theorii jest výklad pojmu zde mnohem širší. Za politické pokládají se nejenom činy plynoucí z rozporu se státem a správou (absolutní politické zločiny), nýbrž i činy jinak sprostě, pokud z motivů politických byly spáchány. Proto v mnohých smlouvách zařazena byla tak zv. klausule atentátní, připouštějící vydání při pokusu neb dokonání vraždy politické. V Rakousku nejsou ustanovení o politických činech trestních provedena systematicky. Čin trestní, který je co do následků trestu prohlášení za politický, jest při výkonu trestu prohlášení za sprostý a naopak. Je proto potřebí každou z těchto kategorií odděleně posuzovati.
Před porotu, jakožto politické náležejí dle čl. VI. uv. zák. k trestnímu řádu z r. 1873 všecky zločiny a přečiny (ne přestupky!) spáchané tiskem; dále zločin velezrády dle §§ 58 .- 61. tr. z. a čl. I. zák. ze 17. prosince 1862 č. 8 ř. z, z r. 1863; zločin rušení veřejného pokoje a řádu dle §§ 65. a 66. tr. z. a čl. II. zák, ze 17. prosince 1862 č. 8 ř. z. z r. 1863, zločin vzpoury a pozdvižení dle §§ 68 .- 73. a 75. tr. Z ., zločin veřejného násilí dle §§ 76 ., 77. a 86.
