najde denně pytel zlata«, dal pak v městě v hospodě si upéci ptáka. Synkové jeho v nepřítomnosti kuchařčině vzali si ptáka a rozdělili se o néj tak, že starší nechal mladšímu jen hlavu. Ostatek jest stejný až na podrobnosti, pro naši látku aspoň nedůležité. Zakončení jest jinaké: vzniká mezi oběma bratry na zpáteční cestě spor, komu má náležeti princezka; když jeli přes řeku v kocábce, spadli oba do vody a bídně utonuli. Marně čekala princezka na svého manžela.
Rovněž zcela podobná jest verse meklenburská[1] (Nm); stará látka naše splynula tu s touže látkou jako v obou předešlých pohádkách. Také zde chytili synkové chuďasovi v lese ptáčka se zlatými křídly a stříbrným peřím na prsou, který uměl překrásné zpívati. Jednou jel kolem hrabě, zastavil se a podíval se na ptáčka, když slyšel jeho krásný zpěv. Pod křídloma ptákovýma pak přečetl hrabě nápis »kdo mé srdce sní, stane se jednou králem«, jiný tedy, než v obou předešlých versích. Když nechtěli mu prodati ptáka, vzal si je hrabě k sobě, slíbiv jim dobré živobytí. Ptáka pak dal sobě upéci, ale v nepřítomnosti kuchařové snědl upečené srdce ptáka mladší synek chuďasův. Oba bratři dali se teď do světa a zažijí celkem totéž jako v předešlé versi Ng. Na rozdíl od ní nebyl starší bratr napřed na zámku královském, a odpadly také obyčejné důsledky známosti bratrovy se švakrovou.
Ve versi německé z Čech[2] (Ng²) vystupuje již jeden jenom, nikoliv dva bratři. Následkem zjednodušení původního motivu musel nutně odpadnouti druhý rek. Jinak také se tu dostal rek k divotvornému srdci ptačímu.
Myslivci řekla šeredná stařena za to, že ji almužnou podělil, že přijde za chvilku ke stromu, na kterém sedí 9 ptáků, peroucích se o plášť; ať na ně vystřelí, že spadne plášť a jeden pták mrtev. Plášť ho přenese, kamkoliv bude chtíti; z mrtvého ptáka ať vytrhne a spolkne srdce, že bude pak každé ráno míti pod hlavou zlaťák. Srv. Čč. Když si takto nastřádal hromadu zlata, rozloučil se s rodiči a dal se do světa. Ostatek byl docela přetvořen podle látky o nevěrné ženě, se kterou ovšem již dávno látka naše namnoze se shodovala. Mladík přišel na svých cestách k velkému zámku, z jehož okna se dívala stará žena, čarodějnice a poznala hned, jaký vzácný poklad tento mladík má v sobě. Myslivec zamiloval se vášnivé do její dcery. Napřed připravila ho dívka o srdce ptačí, podobně jako obyčejně v této pohádce. Pak s ním letěla na jeho plášti na horu granátovou, kde rostou nejkrásnější drahokamy. Dívka uletěla sama s drahokamy na plášti, a zanechala mladíka na hoře. Tam ho našli tři obrové a řekli mu, aby vystoupil výše ještě až na vrchol, tam že ho chytí oblaka a unesou ho. Oblak ho skutečně unesl a spustil na konec do velké zahrady obklopené zdmi. Sotva pojedl z hlávky zelné,
- ↑ Karl Bartsch, Sagen, Märchen und Gebräuche aus Meklenburg I, 1879, str. 474 sl. č. 3. »Ein Siegfridmärchen«.
- ↑ Grimm K. H. M. č. 122. »Der Krautesel«; srv. III. sv. str. 201.
