Stránka:Polívka - Rybář a zlatá rybka.djvu/6

Tato stránka byla zkontrolována

Od těchto německých versí odchyluje se pohádka zapsaná v severozápadním cípu Porýnska.[1] Začátek její jest již jiný: rybářka posílá sama muže na lov, neboť se jí zdálo, že bude míti šťastný lov. Na rozdíl od německých versí, dosaváde probraných, vylovil rybář pěknou zlatou rybičku, a ta neříká o sobě, že by byla zakletá a slibuje mu vyplniti každičké jeho přání, co rovněž není ani ve versích pomořanských ani v hamburské. Rybářka přeje si míti hned velký panský dům. Když dostala takový dům, chce míti i případný nábytek, pak krásné šatstvo, a když i to dostala, chce býti také velkou paní, a sice hned královnou. A když i to bylo vyplněno, chce býti pánem bohem.

Pohádka tato kolovala hlavně v pobřežných krajích u baltického moře a malou jen měrou pronikala hloub do země. Z krajin přímořských pronikla jmenovitě do severozápadního kraje rakouského Slezska:[2] ve versi tu zapsané chycena sice zlatá rybička, vlastně však zakletý princ; slibuje vyplniti každé přání rybářovo i jeho ženy, bude-li puštěna na svobodu. Všecka jednotlivá přání neuspokojitelné ženy se nevypravují, než jen, že nejdříve chtěla míti pěkný dům, pak nádherný zámek, a když stále větší přání její plněna, chtěla býti na konec ještě bohem.

Více se změnila pohádka tato v Hesensku[3]: v této versi naříká chuďas na své neštěstí u jezera, rybka z jezera vystrkuje hlavičku svou, ptá se po příčině jeho žalu, i slibuje mu plniti přání jeho. Muž vrátí se domů a radí se se ženou, co si má přáti: pořádek všech jich žádostí stručně se sděluje, na konec chtěl býti muž bohem a žena jeho matkou boží.

Mimo to vypravována pohádka tato dle zprávy Grimmovy[4] v poet. Almanachu Just. Kernera na r. 1812 i ve sbírce Alberta Ludw. Grimma (2. vyd. Heidelberg 1817): dle této bydlí rybář jménem Hans Dudeldee — jmenuje se podobně jako ve versi z Ukerské marky — se ženou svou v boudě prkenné, která nemá ani okna; rybka mu plní všecky jeho žádosti, učinila ho i císařem, ale když naposled chtěl též dešť a slunečno dělati jako bůh, uvržen do bývalé bídy a nicoty. Docela stejně vypravuje se pohádka »Ribar Dudelde« M. Valjavcem v okolí Križevce v Chrvátsku zapsaná,[5]

Místo zlaté rybky zaujímají v jiných versích jiná zvířata čarodějnou mocí v pohádkách vůbec nadaná.

Tak předně zlatohlavý kocour ve versi zapsané v severovýchodním Rusku ve Vologd. gub.[6]: Muž šel jednou do lesa pro dříví a uhodil

  1. Joh. M. Firmenich Germaniens Völkerstimmen I. str. 377.
  2. Ant. Peter Volksthümliches aus Österreichisch-Schlesien. II. str. 173.
  3. Grimm KHM III. str. 28. sl.
  4. Tamže.
  5. Kres. V., 1885, str. 402 sl.
  6. N. A. Ivanickij: Матеріалы по этнографіи Вологодской губерніи. 1890 str. 190 čís. 16.