Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/16

Tato stránka nebyla zkontrolována
34
Jiří Polívka:

Někdy jsou čerti místo zvířecích švagrů; proměněni ve tři havrany pomáhají hlídati koně „ježibaby‟ (Súpis II, 44). Ve versi Grim. K. H. M. č. 46 jest čert místo loupežníka (Súpis III, 384, 386; Škultéty-Dobšinský 81, č. 10). V jiném podání pohanský král (ib. 385; Dobšinský 5, č. 21), ale u Czambela (241, č. 131) loupežník. Také na Moravě jest čert-Lucifer (Kulda III, 143, č. 19), ale v jiném podání (ib. 135, č. 18) čarodějnice.

Bytosti, které se slétají na strom a pomáhají hrdinovi, jsou dívky, dcery starce, jenž něco zapisuje do knih (osudy?). Létají do světa v podobě vran a oznamují hrdinovu sluhovi, jaká nebezpečí hrozí jeho pánovi (Súpis III, 41, 43). Jindy se dívky proměnily v holubice (ib. 22) anebo jsou to prostě holubice (ib. 24, 27). V jiné versi slyší sluha, jak stařec zjevuje všechno svým dcerám (ib. 39). Někde jsou pouze vrány (ib. 45), nebo jen všeobecně ptáci (ib. 47). V novějším podání: tři mraky, „tri chmari‟ (Czambel 282). V jiném novějším podání: starý muž, jenž vypráví sluhovi, jaká nebezpečí hrozí jeho pánovi (Czambel 399). Tento motiv se objevuje i ve versi Grim. K. H. M. č. 107. Na šibenici, pod níž sedí oslepený, usedají dva havrani a radí mu, jak znovu nalezne ztracený zrak, jak vyschlá studánka bude mít znovu vodu atd. (B. Němcová I, 144, č. 22; Sb. mus. spol. slov. XVI, 18). Jinde jsou tři — Bohem poslaní — ptáčci (Czambel 356, č. 783). V podání Dobšinského (I, 36) jsou čerti. V českých pohádkách tři čarodějnice (Malý 123). U Kuldy (II, 64, č. 75) tři havrani, stejně u Koláře (Z chat mor. Slovače 51) čert (Václavek, Poh. a pov. val. I, 8; Val. poh. a pov. 25, č. 6); čarodějnice (Kladské pov. I, 48, č. 22). Tento motiv jest i v podáních jiných (srv. Bolte-Polívka II, 481), stejně Podkrkonoší záp. 73, č. 30.

Ojediněle se vypravuje na Moravě o „Tromsynu‟, jenž jest znám z tradic východoslovanských. U Pecka v č. 13 se jmenuje chlapec „Trojsyn‟, našli jej tři bratři. Tři psi, přidaní hrdinovi, mají zvláštní jména: „Lamcoš‟, „Lamželezo‟, „Lammed‟ (Súpis I, 161), nebo „Železolom‟, „čujko‟ a „chytrik‟, který je rychlý („chytrý‟) jako vítr (ib. 168). Jinak: „veter‟, „vicher‟, „Lamželezo‟ (ib. 165); označení vlastností: „Hrivko‟, „Dunčo‟, „Strežko‟ (ib. 277), nebo: „mocný‟, „železný‟, „ďalekovidi‟ (ib. 197). Podle rozkazů: „vervaj‟, „terhaj‟, „sekaj‟ (ib. 163). Jméno „Lamželezo‟ najdeme i na Moravě (Kulda III, 22), kromě toho také „držho‟ a „čerstvý jak vítr‟; v severních Čechách vedle „čerstvý nad vítr‟ a „dobře merkuje‟ (Podkrkonoší vých. 390, č. 253) také „Něcopřines‟, „Trhan‟ (ib. 352, č. 234) a „železolom‟, nebo „Pozordej‟, „Roztrhej‟ (Tille, Val. 51, č. 24). Ojedinělá jsou jména „Ďalekohľaď‟, „Dalekosluch‟ a „Mocný‟ (Dobšinský VTI, 90-91). Jinak ještě jsou i jiná jména: „Sokolo‟, „Vokolo‟, „Naněj‟ (Podkrkonoší vých. 269, č. 192). U Pecka v č. 43 jest jméno jen jediné a ještě pokažené „Lamor‟. Toto jméno se opakuje ještě ve versi z Kladska, a rozšířeno: „Lamor‟, „Lamor-mramor‟, „Lamor-marmor láme zámky, železo‟ (Kladské pov. I, 149, č. 62). B. Němcová užila ve svém zpracování (I, 63) jména „Lámej‟, „Trhej‟ a „Pozor‟. Tato jména odpovídají názorům vyskytujících se v jiných evropských pohádkách (srv.