Tato stránka byla zkontrolována
Má krásná paní.
Má krásná paní, horoucně již vzývám,
Vám píseň lásky nejsvětější zpívám,
u nohou Vašich kleče do skonání:
mně věrna buďte věčném v milování!
Když hledím v oči Vaše pohádkové,
mru v sladké mdlobě, v závrati zas nové,
v nich příslib kyne slastného mi štěstí,
jenž v loktech Vašich ráj mi čarný věstí.
Plá úbělem to Vaše bílé tělo,
jež v extasi se v náruči mé chvělo,
svit strouc v mou šerou jizbu lunojasný.
Kdy smím být s Vámi, drahá, zase šťastný?
