Tato stránka byla zkontrolována
Má milá, co to v očích máš…
Má milá, co to v očích máš,
že v jícen bezdný smet’
mne ohně žár, jenž hoří v nich,
že v srdci již jsem spáchal hřích,
než dotk’ se Tě můj ret.
Má milá, oh, jak líbat znáš
a tisknout v loktech Svých.
Mně krve proud trysk’ ze všech žil,
já duši byl bych vypustil
a pykal za svůj hřích.
V Své bílé kráse do tmy pláš,
jež stře se v jizbě mé,
ó nech mne ve Své náruči,
nechť do skonu mne umučí,
Ty sladké dítě mé!
