mu dali, kterému sme dali. Novéjší zavádějí za ki, ga kterega atd.
12. Aorist a imperfektum slovinština pozbyla.
Slovinské čtení.
Přísloví. Člòvek obráča, Bog obŕne. — Dosti besedí dóbrega ne rodí. — Sreča je opotóčna. — Ni krúha brez trúda. — Ógenj in vóda dóbro slúžita, pa húdo gospodárita. — Kákoršna slúžba, tákoršno pláčilo. — Bólje verjéti svójim očém kot tujim ušésom. — Čésar nímaš v glávi, móraš iméti v pétah. — Dóber počétek je pol déla. — Laž imá krátke nogé. — Kar tébi ni drágo, ne délaj drúgemu. — Kónec délo hváli.
Pohádka o bídě[1].
Trijé knéžji sinóvi odpotújejo z doma ískat nadlóge (bídy). Pridejo do velíkega lesa in stópajo napréj in napréj po njém. Dohití jih téma in tréba jim je pomísliti, kjé bi prenočíli. Dólgo glédajo ali nikjér ne mórejo nájti méhkih póstelj,
- ↑ Pohádku tuto vzdělal z českého originálu u Radostova (v Praze, 1883, str. 536—540) prof. Řehoř Krek v časopise Kresu r. 1883.
