meja (meze, medja), žeja (staroč. žéza, žízeň, žedja), tuj (staroč. cuzí, cizí), jêj (jez), rojak (rodák), prirojen (pŕirozen), vojen (voděn), réjen (ŕízen, pořádán).
9. Za adjektivní genitív dobrého má slov. dobrega. Nominální tvary (dobr, nemocen) zachoval toliko mužský nominativ jeánotný: leposloven in znanstven list (belletristický a vědecký list), črnolas mlad mož (cernovlasý mladý muž). Dále se rozeznává sládko vino (sladké víno) a sladkó vino (nomin. tvar: sladko víno).
10. Slovinština zachovala duál jmen i sloves: roba (dva otroci), konja (dva kone), polji (dve pole), ribi (dve ryby, plurál ribe), ta (ti dva), dobra (dva dobří), sva (my dva jsme), sta (vy dva {{Oprava|ste|jste), sta (oni dva jsou), kupujeva (my dva kupujeme), piševa (my dva píšeme), dêlava (my dva děláme). Celje in Maribor ste slovenski mesti. Ako slepec slepca vodi, oba v jamo padeta (padnou).
11. Specificky slovinské kaj = co má tyto tvary: gen. česa (čeho), dat. čemu, instr. čim a lok. čem; relativní kar = co má v gen. česar (čehož), v dat. čemur, instr. čimur, loc. čemur. Místo „kterého“ ŕíká se ki ga, m. kterému ki mu atd.: mož ki smo mu dali = muž co sme
