Stránka:Počátky slovanštiny.djvu/67

Tato stránka nebyla zkontrolována

VI. Slovinština.

Slovinské (domácím jménem slovenské) krajiny jsou: jižní Štyrsko, čásť Korutanska (něco přes čtvrtinu), Krajina bez mála celá, Pomoří (Gorica, Gradiška, Terst), čásť Istrie, západních Uher a západního Charvátska (županie Varaždinská, Križevacká a z části Záhřebská). Řeč slovinská sluje také nářečím kajkavským od tázací náměstky kaj = co? naproti sousední charvátštině jako nárečí čakavskému (ča = co?) a srbštině jako nárečí štokavskému (što = co?)

Spisovná slovinština je nárečí krajinské, vzdělané hlavně pracemi Vodnika a Preširna. Sredíšče knjížne délavnosti je bíla Slovéncom kránjska dežéla, posébno pa njéno (její) poglavítno mésto: béla Ljubljána, píše Miklošič.

O slovinštině panuje u nás mínění, že je