Tato stránka nebyla zkontrolována
Tak vzkřikla, načež svalila se zpět, na stranu. Leč přes to pohled její neztratil onoho psova, který, buď pod účinky jejího oslovení, anebo pod vlivem blížící se smrti, byl rovněž vytřeštěn. A tak hleděli na sebe neustále oba dokonávající — dívka a vrah jejího miláčka — její vlastní vrah.“
„Pes!“ zvolal za nastalého odmlčení se plukovníkova onen skeptik, který svou poznámkou způsobil, že zvěděli jsme tuto příhodu, a v jeho hlasu byl zřejmý úděs. „Řekněte: pes!“
Leč stařík neřekl již ničeho. Vstrčil dýmku mezi zuby a zíral, stále nepohnut, jasnýma, ostrýma očima mezi mnou a mým sousedem jakoby v dáli.
