Stránka:Pippo Spano a jiné novely.djvu/42

Tato stránka nebyla zkontrolována

o žádném a nepodržel žádného; jedině ono jméno, jež pro ni pojednou věděl: Santa Venere.

Přišla proto, ježto přinášela s sebou velikou radost. Její bratr obdržel rozkaz, aby odvedl své lidi do letního tábora. Ve třech dnech vydá se na pochod a snad po celé měsíce budou moci být pospolu. Gemma odstěhovala se do blízké své vily, a jakýmkoliv návštěvám čelila zprávou, že je nedokrevná a že tráví čas stále na dalekých procházkách. Jaké nové blaženosti otevíraly se jim nyní! Mnohými pohádkovitě bohatými dny prohlíželi pojednou jako dlouhým, zeleným doubím skropeným slunečním zlatem; a až hluboko v černě mramorové galerie jich příštích nocí šinuly se jich slastné pocity!

Když odešla, připadal si pojednou prázdný, zdálo se mu, že vrátil se opět v jiný život, trpký a bezradostný.

Bloudil, nevěda, čeho hledá, svými pokoji. Tamo povalovala se její rukavička, onde rozškubané květiny. V koutě pokoje leželo obrázkové dílo s rozedranými listy. Jedna z Florenťanek měla kolem krku obrovský dámský nákrčník nejnovějšího vkusu. Malvolto nasadil si na hlavu klobouk, jako v kavárně, jako v kterési místnosti, kde náhodně dáme uběhnouti hodině. Nebyl zde již domovem, náležel k ní, k oné cizí bytosti, plné bezzákonné mrštnosti, jež sem přilétala, objímala a se třepotala. Spojila se s Pippo Spanem, by zavedla tento válečný