styk s lehkokrevnou Enrichettou. Užíval výhod manželského života u vědomí, že nevzdal se tím ještě své svobody. Neptal se po minulosti dívčině. Stačilo mu, že nemusil se nadále ničeho obávati, neboť byl si jist její láskou.
Enrichetta milovala jej především proto, že byl silný. Co měla si počíti s takovým drobným človíčkem, jakým byl Bucci, kterýž nervosními prsty stále jezdil po žlutém obličeji a cuchal jimi sporou černou bradu? Slabý jako sama ona nemohl jí pomoci. Narcisovi vděčila však za to, že vyrval ji z poměrů, pro něž se nehodila. Náhoda učinila z ní zpěvačku; leč zpívati v dlouhých šatech ji nudilo, a zjevovati se v sukénkách krátkých uvádělo ji do rozpaků. Omrzel ji život, v němž obletována byla stále novými nápadníky, ačkoli nestavěla se proti němu u jiných a své bývalé přítelkyně vídala velice ráda i nyní. Sama však dala přednost tomu, zavěsiti se na prvého hodného hocha, jenž hodlal se dáti jí obšťastniti. Žíznila po zcela obyčejném, trvalém štěstí.
Mnohdy docházelo napomenutí od starého z Cortony: pan Francesco zabývá se úmyslem složiti advokaturu, a Narciso musí si tudíž popíliti s ukončením studií. A začasté Enrichetta děsila se z déle trvajícího píchání v hubených svých prsou a uzavírala se v ložnici, by skryla před Narcisem kašel a zdusila jej v pokrývkách. Po takovýchto dnech věšela se v náruživých
