osobnosti. Stávalo dostatečných důvodů přičísti ji druhu oněch paní vznešeného původu a neurčitého způsobu života, jimž stará společnost stejně jako mužským aristokratickým milovníkům dobrodružství připouštěla žíti v postavení, jakého vyžadovali pro sebe svým zjevem i vystupováním?
Já sám netoužil jsem zvěděti tyto podrobnosti. Nepostačovalo mi snad obdivovati z povzdálí tu, jež pro mne nalézala se ve středu veškerého lesku? Shlédl jsem, jak nejvznešenější světáci Evropy namáhali se proniknouti blížeji k ní, jak francouzský vypovězenec markýz Desjeantes, sotvaže nabyl části svých statků, uvedl město v údiv marnotratnickými slavnostmi, pořádanými ku poctě kněžnině. Té doby pouze jednou naskytla se mi příležitost přiblížiti se k ní na delší okamžik, než připouštělo spěšné představení se nebo obyčejná poklona. Nabyl jsem však při tom přesvědčení, že je si plně vědoma pocitů, jež zjevem svým zažehla v mém nitru. Z jednoho z koutů sálu, v kterémž se zdržovala, pozoroval jsem drahnou chvíli, jak přijímala skládané jí holdy, spatřil jsem, jak roztržitě naslouchala slovům jistého kavalíra, jemuž zdařilo se vzdáliti ji na několik okamžiků z okruhu jejích obdivovatelů, a postřehl jsem i to, jak s markýzem Desjeantes vyměnila ně kolik slov, dle mého zdání chladných. Jakoby znavena naklonila se poněkud stranou, a tu
