„Nacházíte mne, přátelé!“ volal nám v ústrety dvorní rada, když vcházeli jsme bíle natřenými křídlovými dveřmi do sálu bibliotéky, „nacházíte mne v nemalém rozechvění!“
V prvém okamžiku byli jsme na vahách, ve kterém z četných koutů prostranné komnaty hledati zrakem starého pána. Ze vzdušné galerie, kterou jsme prošli, padalo sem sice jasné světlo, než co různých předmětů nastaveno mu zde v cestu! Křížem krážem zvedaly se tu stojany na knihy, dosahující téměř až ke stropu, nastaveny k sobě zadními stěnami nebo v pravých úhlech. Začasté již stoupali jsme k výšinám těchto pokladnic, by obezřele sňali jsme některý cenný rukopis nebo neporovnatelný tisk Abrahama Wolfganga, Antonína Schoutena nebo Daniela Elzeviera, který sběratel přál si ukázati nám, adeptům. Spodní část některých ze stojanů byla vyplněna velikými zásuvkami, v nichž, bedlivě střeženy, uloženy byly kresby vážených mistrův a čistotné měditisky. V nejzadnější prostoře této síně, s obou stran širokého stolu, na němž mezi přímočarými mí-
