Stránka:Památník pražského Hlaholu.djvu/88

Tato stránka nebyla zkontrolována

Tímto způsobem octla se hudba církevní v úplném úpadku a umělci vážnějšího směru pohlíželi s lítostí na tento stav zbědovaný, jenž vždy víc a více v zemích českých se šířil.

Aby tomu učiněna byla přítrž a zejména, aby širší obecenstvo poznalo skladby lepšího směru ve výborném provedení, sestoupilo se několik šlechetných přátel a znalcův umění hudebního z kruhův měšťanských, již vynikající umělce ku společné činností vybídli a l. 1826 založili spolek, jehož účelem bylo provozovati díla klasická z oboru hudby církevní i dobré skladby z doby novější způsobem vzorným ve chrámech Pražských. Ač snaha ta co nejlépe se osvědčila, uznáno za krátkou dobu, že hlavní vadou při provozování hudby církevní jest nedostatek vzdělaných varhaníkův a že jen soustavným vyučováním bude lze dalšímu šumařství zabrániti.

Proto také již l. 1830 učiněna změna a „Jednota pro zvelebení hudby církevní“ rozšířena jest školou varhanickou, na níž vyučováno hře praktické na varhany nejprve v jednom, od l. 1835 ve dvou odděleních; l. 1873 doplněn ústav třetím ročníkem a nazván „Ústav pro vzdělání varhaníkův a ředitelův kůru“. Duší spolku byl od počátku jeho zřízení až do l. 1841 jednatel rytíř Jan z Rittersberku, prvním ředitelem kapelník Jan Vitásek 1830—1839, nástupcové jeho R. Führer 1840—1842, Karel Pitsch 1842—1858, Josef Krejčí 1858—1865 a. l. 1866 zvolen ředitelem František Zdeněk Skuherský, jehož vedením stal se ústav ten nejdůležitějším učilištěm hudebním v Čechách a semeništěm nejen varhaníkův, než i skladatelův českých. Velikých zásluh o ústav získal si učitel harmonie František Blažek, jenž na něm od léta 1839 až na nynější dobu chvalně působí. Prvním učitelem stal se výtečný theoretik a varhaník Robert Führer 1830—1839, učitelem zpěvu byl po nějakou dobu Václav Emanuel Horák, v letech 1844—1860 byl učitelem neunavný Josef Leopold Zvonař, jenž po smrti Pitschově místo ředitelské zastával a ve prospěch ústavu nejhorlivější činnost vyvíjel.

Mezi žáky, již na ústavě tom se vzdělali, prosluli co skladatelové nebo v jiném oboru Fr. Blažek, Josef Krejčí, J. L. Zvonař, Al. Hnilička ředitel kůru v Chrudimi, Josef Förster starší, Č. Vinař, Ed. Nápravník, K. Bendl, A. Dvořák, Jan Malat, Josef Jiránek, Josef Klička, Karel Knittl, Jindřich Kàan z Albestu, Lev Janáček učitel hudby v Brně, Alois Jiránek, Váša Laub a množství mladších varhaníkův, již co nejchvalněji v Čechách i na Moravě působí. O rozvoj ústavu získali si zvláštních zásluh skladatel