obšírného pojednání a k tomu zde není místa. Dovolte, abych místo toho posloužil vám židovskou anekdotou. Tak tomu vždycky bývá. Jeden pán chce něco vysvětliti jinému pánovi a místo toho řekne: „To máte zrovna tak, jako když jeli ti dva židi ve vlaku. Znáte to!?“
Tak tedy: Na židovský svátek Dlouhý den troubí některý nábožný žid na roh, který se nazývá šofar.
Jeden pán záviděl druhému pánovl tu čest, že smí o Dlouhém dnu troubit na šofar. I umínil si, že mu to zkazí a nasypal mu do šofaru hrách. Tak ten pán chtěl troubit a nemohl. Měl z toho jenom ostudu.
Žaloval pro tuto příhodu svého nepřítele pro urážku na cti.
Soudce vyslechl příběh a pak se otázal: „Co je to ten šofar?“
Žalobce pokrčil rameny a pravil: „Šofar je šofar.“
„To není žádná odpověď,“ řekl soudce a obrátil se na žalovaného, aby mu vysvětlil, co je to šofar.
Obviněný pokrčil rameny a řekl: „Šofar je šofar.“
Soudce byl nucen obeslat si znalce, aby mu vysvětlil, co je to šofar.
Znalec se zamyslil a po delší úvaze řekl: „To
