„Prosím tě, Altschul, nevíš, co to jsou jamníci?“
Mluví se v kavárně o těch uměleckých aukcích u Zinka a kdosi praví:
„Tak Mácha je ve dražbě, a Neruda a všichni naši velikánové.“
„Jojo,“ myslí si pan Rosenzweig u vedlejšího stolu, „a Wolf se položil a Lüftner se vyrovnal, a já taky přijdu do konkursu.“
Pan Grünhut ležel už na smrtelné posteli a náhle si vzpomněl, že se dá pokřtít.
Paní Grünhutová začala naříkat, a že tu hanbu jí přece neudělá, a že byl po celý život pořádným židem a teď tohle.
„Ty tomu nerozumíš,“ umlčuje ji pan Grünhut. „Není snad lepší, když umře jeden špatný křesťan než jeden dobrý žid?“
Pan Mayer umřel a šel rovnou ke bráně nebeské.
„Zpátky!“ řekli mu tam, „máme tedy o vás zápisy, že jste hrál karty a fixloval.“
Začal pan Mayer smlouvati s Pánem Bohem, aby ho tam přece pustil. Ale odpověď byla po-
