„Co to bylo?“
„Co budu povídat… Přijdu odpoledne domů a přistihnu ženu s ňákým docela cizím chlapem na divanu. Věřejí mně, pane Stein: mít u sebe revolver, tak jsem tomu chlapovi dal na místě pár facek…“
Vypůjčoval si pan Fink od pana Blumensteina peníze na úrok, ale pan Blumenstein chtěl 9 %.
„Blázníte, pane Blumenstein? Devět procent! Všude berou 6 %, a tady můj nejlepší přítel… Nebojíte se Boha, že vás za to potrestá?“
„Proč bych se bál. Pán Bůh se na to dívá shůry a tak bude vidět devítku obráceně a bude myslit, že to je šestka.“
Tak jednoho dne přišel ten den, kdy pan Taussig byl už pětatřicet let zaměstnán jako cestující u firmy Pick a nást. Těšil se, že šéf to jistě ocení a že bude při takové příležitosti uznalý. A taky jo! Toho slavného dne si ho zavolal pan Pick k sobě do pokoje a povídá mu: „Tak dnes jsou u nás zrovna pětatřicet let, pane Taussig. Byli vždycky spolehlivý a vzorný cestující, firma s nima byla spokojena, já jsem nejvíc rád, že jsme vždycky dobře spolu vycházeli. A já je-
