„No tak: Opatřejí si vysvědčení chudoby od náboženské obce jako já…“
Rosenblatt a Eichelbaum chtěli založiti společnou firmu a šli proto k notáři. Tam se handrkovali po dlouhé hodiny, až byl notář z toho zoufalý a chtěl oba pány vyhodit.
„Tak počkejte, pane notář,“ pravil Eichelbaum, „uděláme to tedy zkrátka. Napište: Kdyby měl obchod upadnout v konkurs, tak se čistý zisk rozdělí na dvě rovné poloviny.“
Jeden pán se ptal jiného pána: „Prosím vás, pane Kohn, kdepak je tu Jungmannovo náměstí?
„Jak to víte, že se jmenuju Kohn?“
„Já jsem to uhodl.“
„Tak uhodněte také, kde je Jungmannovo náměstí.“
Pan Porges chtěl pohnouti pana Blocha, aby vzal od něho za jeho dluh kufr. „Dejte mi svátek,“ pravil pan Bloch, „co já s kufrem?“ „Můžete si do něj dát šaty.“ „Jo, to víte. K vůli vám budu běhat nahej…“
